Maroko s vozy - Archiv expedic
Maroko
(15.4 - 5.5.2002)
| Datum | Zpráva |
| 6.5. | Tak už jsme tady a vy jste srdečně zváni na čtvrteční klubovnu od 18 hod., kde se s vámi podělíme o zážitky - nebylo jich málo, jeli jsme 80% terénem. Tak zdar na klubovně ! Náčelník |
| 6.5. | Tak Opel už putuje z Lyonu domů na odtahovce a my jako poslední auto zdoláváme po vlastní ose ještě 600 km. Už jsme měnili tlumiče v poušti u Alžíru, tak jsme si tím snad už svého černého Petra vybrali. Honza Fiedor z 4x4 offroad, který se také naší výpravy zúčastnil, dojel s načnutou spojkou z dun a trochou štěstí až do Prahy. Zdar, Náčelník |
| 5.5. | 18.30 hod. - začíná to být "akční", včera jsem táhl Perryho 120 km do Malagy, teď táhnu na kurtě Opla do Lyonu. Náča |
| 5.5. | Tak Perry už je včera od 21 hod. v Praze, kam přiletěl z Malagi, kde nechal auto v servisu. My pokračujeme s Oplem. Jsme před Lyonem a teď na Fronteře praskla hadice do turba - lepíme tlakovou páskou a za chvilku valíme domů. Zdar všem Náčelník |
| 4.5. | V Ceutě nám v servisu nepomohli, a tak jsme skončili v dílně místního offrouďáka, kterou nám dal k dispozici - v 1 hodinu v noci jsme zjistili, že závadu sami neodstraníme, a tak si dáváme prodloužený odtah do Malagy. Jdeme spát v 5 ráno. Auto a Perry zůstávají v Malaze, my vyrážíme v 11 dopoledne. Zdraví Náčelník |
| 3.5. | Právě jsme překročili marockou hranici a podařilo se nám převézt trofej, kterou ukořistila posádka Frontery - je to "brusle" na červeném pozadí. Kdo chce vědět, jaká je to trofej, musí přijít 9.5. na klubovnu. Přestože jsme ještě v Africe, je už cesta na španělské půdě. Hledáme servis, Perrymu praskla tlaková hadice a vytekl olej, snad to včas vypnul. Už jsme v servisu, tak uvidíme. Až se přeplavíme do Evropy, dám info. Zatím zdar Náčelník |
| 30.4. |
Noc jsme strávili v dunách u pevnosti Aoreora "pod ochranou marocké armády" - vojáci nám
poradili, že až začne ráno odliv, můžeme překonat pobřeží v délce 40 km po plážích, které
jsou při přílivu zaplavené. Tak ráno začalo naše poslední dobrodružství - nejdřív překonat
duny, dostat se na pláž a pak se orientovat v různě tvrdém písku, který nesouměrně
pokrýval pláž. Po chvíli jsme odhadli kde je nejlepší držet stopu a dál jsme to valili
stovkou. Prostě zážitek, na který se nezapomíná. Všichni jsou v pořádku a zdraví své blízké
a já naše příznivce. Náča P.S.: Od zítřka už jen asfalt - Marakéš, Casaalanca, Ceuta a domů. |
| 28.4. | Do včerejšího večera opět bez signálu. Pokračujeme po jižní hranici na západ. Další dobrodružství nás čeká při cestě přes duny Čegaga, kde přišel ke slovu i naviják. Před večerem ještě rychlostní maratón vyschlým jezerem Iriki. Pak nás čekalo přenocování v poušti. Po ranním probuzení jsme pochopili, že se člověk s pouští nezžil, neboť se pachtí přes den pouští v úmorném vedru a v noci spí. Ostatní živočichové to dělají právě naopak - poušť ožívá v noci a vy ráno zjistíte co se všechno kolem auta plazilo a plížilo. Dnes jsme zdolali další etapu Dakaru a projeli nádherným kaňonem plným oáz a teď v jedné palmárii táboříme. Zdar Náča |
| 26.4. | Včera celý den a dnes do 15 hodin bez signálu v poušti. Za dva dny jsme urazili pouhých 230 km a spotřebovali 50 l nafty. Mně vytekl ve 100 km rychlosti do 40 cm hluboké příčné díry úplně přední tlumič, a tak se změnila jíza po kamenné poušti v peklo - už je tlumič koupený a vyměněný. Jinak super zážitky - 15 cm před Alžírskou hranicí nás zastavuje GPS, v 500 m vzdálené oáze je už Alžírská posádka, pak již vědomě překračujeme hranici i o 2 km, jiná cesta není. Táboříme 600 m za Alžírskou hranicí na samotě v poušti. Ráno pokračujeme Hamadou (kamenná poušť) směr Mhamid. Až půjde signál, zase se ozvu. Náčelník |
| 24.4. | Dnes jsme začali naše dobrodružství návštěvou "černých bratrů" ve vesnici emigrantů z Mali. Pak jsem se přesunuli do dun Erg Chebbi k oáze - znáte ji z letošního P.F. Po etapě Dakaru druhý nejlepší den. Všichni si zařádili na neustále se přesýpajícím se písku, který někteří několikrát při zapadnutí přeházeli. Obdiv patří i 14-letému Járovi, který narozdíl od těch starších nezapadl. Mimochodem, Patrol to při výjezdu na 100 metrovou dunu natřel soutěžní Toyotě ! Zdar Náča |
| 23.4. | Včera jsme po noci plné zvuků tamtamů opustili camp Meski a vydali se na jednu z etap Rallye Paris-Dakar, jejíž itinerář se nám podařilo získat. Itinerář nás dovedl až na místo startu pouštní etapy a my vyrazili vpřed. Přesto, že jezdíme do Maroka již třetím rokem, to co jsme viděli při zdolávání pouštní etapy, patří k tomu nejzajímavějšímu, co jsme zatím projížděli. Na pouhých 100 km je velice členitá a rozmanitá krajina. A co víc - hlavně terén, kde místy jedete přes 20-ti kilometrovou rychlostí korytem vyschlé řeky a za okamžik letíte stovkou po kamenné poušti, pak přijde oáza a vzápětí duny - prostě paráda. Mimochodem, těch 100 km jsme jeli 5 hodin. Náča |
| 22.4. | Včera super večer, do 2 do noci jsme pařili s místními obyvateli a řezali jsme s nimi 5 hodin na bubny. Vrcholem byla společná "bílá a černá" půlnoční večeře z jednoho talíře - Tajin. Ať žijou bacily, snad je spálí ta Slivovice, kterou jsme do sebe též nedílnou měrou lili. Dlaní oteklou od mlácení do bubnů zdraví Náčelník |
| 21.4. | Dnes ráno jsme se přesunuli cedrovými háji na spojovací silnici do Errachidie. Cestou jsme si dali offroadovou vložku - takové malé Tagliamento. Jeli jsme korytem řeky Ziz. Ke slovu přišel i naviják a trochu toho lopotění, odměnou nám byl průjezd nádhernou soutěskou, ve které nás běžní turisté sledovali ze silnice nad kaňonem. Večer táboříme v oáze "Source Bleue de Meski". Ze slunného Maroka vás za všechny zdraví Náčelník |
| 20.4. | Dnešní den jsme strávili ve městě Mekneš - údajně největší středověké pevnosti severní Afriky. Odpoledne vyrážíme směr Střední Atlas. Táboříme ve výšce 1897 m pod mohutnými cedry. Při úpravě tábořiště odvalujeme kámen a pod ním nás vítá první škorpion, neklamná známka toho, že jsme v Africe. Náčelník |
| 19.4. |
Ráno nás ve Fesu probudilo slunce, teď nás čeká prohlídka Medíny. Odpoledne přesun do
Mekneš. Zdar Náča P.S.: Zbyňku, pošli SMS z mobilu - nemohu odpovědět. |
| 18.4. | Ještě v noci jsme přepluli a strávili tak první noc v Africe. Teď si posuneme čas o 2 hodiny zpět a frčíme do Fesu. Náčelník |
Jako obvykle začínáme prohlídkou středověké medíny ve městě Fes a k tomu patří neodmyslitelně i koželužna a místní kolorit obchodníků.
Táboříme v pohoří Atlas, pod majestátnými cedry a pod kameny nás vítají první "zvířátka", které nám dávají jasně znát, že jsme v Africe. Naopak noční chlad, kdy rozděláváme i táborák svědčí o tom, že do té pravé pouště je to ještě pár set kilometrů.
Dnešní delší přesun po asfaltu, nás svedl k odbočení do řeky, v místech kde je krásná soutěska - vždyť vidět ji ze silnice může každý turista, ale z koryta řeky jen správný offrouďák.
Po večerní "družbě" s pivem, slivovicí, tážinem a bubínky jsou z nás přátelé. Teď ještě prohlídnout starou Kasbu a vyrážíme na pouštní etapu Rallye Paris - Dakar.
Je to skutečně super jeď po pistě, kde se prohání jednou za rok závodní stroje - není tak vytlučená a místy se dá jet i stovkou, bohužel jsme tak zabrání do jízdy, že zapomínáme fotit. Končíme u dun Erg Chebbi.
Další den trávíme projížďkou okolo Erg Chebbi, jedeme se podívat na jezero plameňáků, které bylo v uplynulých dvou letech vyschlé. Odpoledne proběhlo cvičné ježdění a seznámení se s tím, jak se na písku jezdí. Večer pak společné posezení.
A je to tady dnes pokoříme Erg Chebbi, někteří na velbloudech a jiní ve svých offroadech. Nejprve navštěvujeme vesnici utečenců z Mali a pak už se vrháme do dun, přestávka je pět v oáze uprostřed dun.
Náš starý známý nás provází i letos - jmenuje se Imbarek a je to třiadvacetiletý kluk, který se sám naučil anglicky, italsky a španělsky. A pohybuje se v dunách jako doma - půjčil jsem mu i svoje auto - fakt umí.
Honza sbírá svoje první zkušenosti v písku - trošku se to nelíbí spojce.
111 m vysoká duna je výzva, ale až nahoru to nejde. Ke slovu přichází i sand plechy. Vzkaz všem: BOHUŽEL FAKT NESTÍHÁM - další fotky dávám k textu z deníku.
Jedeme pouští podle Alžírské hranice směr Mhamid. Za dva dny jsme urazili pouhých 230 km a spotřebovali 50 l nafty. Mně vytekl ve 100 km rychlosti do 40 cm hluboké příčné díry úplně přední tlumič, a tak se změnila jízda po kamenné poušti v peklo - už je tlumič koupený a vyměněný. Jinak super zážitky - 15 m před Alžírskou hranicí nás zastavuje GPS, v 500 m vzdálené oáze je už Alžírská posádka, pak již vědomě překračujeme hranici i o 2 km, jiná cesta není. Táboříme 600 m za Alžírskou hranicí na samotě v poušti. Ráno pokračujeme Hamadou (kamenná poušť) směr Mhamid.
Večer civilizovaný kemp v Mhamidu. Ráno pokračujeme po jižní hranici na západ. Další dobrodružství nás čeká při cestě přes duny Čegaga, kde přišel ke slovu i naviják. Před večerem ještě rychlostní maratón vyschlým jezerem Iriki. Pak nás čekalo přenocování v poušti. Po ranním probuzení jsme pochopili, že se člověk s pouští nezžil, neboť se pachtí přes den pouští v úmorném vedru a v noci spí. Ostatní živočichové to dělají právě naopak - poušť ožívá v noci a vy ráno zjistíte co se všechno kolem auta plazilo a plížilo.
Dnes jsme zdolali další etapu Dakaru a projeli nádherným kaňonem plným oáz a teď v jedné palmárii táboříme.
Noc jsme strávili v dunách u pevnosti Aoreora "pod ochranou marocké armády" - vojáci nám poradili, že až začne ráno odliv, můžeme překonat pobřeží v délce 40 km po plážích, které jsou při přílivu zaplavené. Tak ráno začalo naše poslední dobrodružství - nejdřív překonat duny, dostat se na pláž a pak se orientovat v různě tvrdém písku, který nesouměrně pokrýval pláž. Po chvíli jsme odhadli kde je nejlepší držet stopu a dál jsme to valili stovkou. Prostě zážitek, na který se nezapomíná.
Od zítřka už jen asfalt - Marakéš, Casaalanca, Ceuta a domů.
Perrymu praskla asi tlaková hadice a vytekl olej, snad to včas vypnul. Už jsme v servisu, tak uvidíme. V Ceutě nám v servisu nepomohli, a tak jsme skončili v dílně místního offrouďáka, kterou nám dal k dispozici - v 1 hodinu v noci jsme zjistili, že závadu sami neodstraníme, a tak si dáváme prodloužený odtah do Malagy. Jdeme spát v 5 ráno. Auto a Perry zůstávají v Malaze, my vyrážíme v 11 dopoledne.
