(19.7. - 26.7.2014)
Datum |
Zpráva |
26.7. |
17.00 hod. - Tak konečně opraveno a vyrážíme směr Maďarsko a dál k domovu. Brzo ráno jsme všichni vyrazili na cestu, ale kolem poledne uletělo ještě v Rumunsku na Touaregu
kolínko vzduchové potrubí, 4 hodiny nám trvalo, než jsme kompresor k měchům demontovali, vymysleli provizorní opravu, opravili upadnuté kolínko, vše zase namontovali, vymazali chyby
z centálního počítače auta a mohli vyrazit dál na cestu k domovu. Tak nakonec jsme vše vyřešili - jak to tak obvykle bývá :-), za týden pokračujeme další letošní výpravou do IT na "Tagliamento".
Rumunsko i přes nepřízeň počasí, vzhledem k výborné partě lidí, bylo bezva, tak zase příště. KG
|
25.7. |
20.00 - právě jsme zakempovali "U Báby" - u potoka ve smrkovém lese. Dřevo, které jsme si tu nechali při jarní výpravě nařezané na hromadě, nám někdo spálil. Jdeme tedy dělat dříví.
Máme před sebou poslední večer u ohně, tak si to musíme užít :-).
|
25.7. |
Obědváme na hřebenu nad jezerem. Ráno jsme po výstupu na hrad měli přesun po asfaltu ke "Špindlu", jak říkáme místní vesničce na začátku jednoho z hřebenových přejezdů tady
na jihu Rumunska. V loňském roce dokončili asfaltku přes tento hřeben ve výšce 2.150 mnm. Těsně před konečným klesáním této asfaltky do údolí je však odbočka na šotolinovou cestu,
která se napojuje na další hřeben, tam jsme odbočili a po této cestě jsme dostali až sem, kde nyní obědváme. Chvilkami krápe, ale je teplo. Kocháme se posledními výhledy na desítky,
ale možná i stovky vršků rumunských Karpat, které jsou před námi. Je to nádhera.
|
24.7. |
Hned ráno jsme vyrazili dál na cestu. Navštívili jsme Sighisoaru, kde se Drákula údajně narodil, udělali nějaké foto, za městem jsme dali rychlou svačinku a hurá dál na cestu. Celé dopoledne
krásně, slunce a teplo - neprší!!! Teď sedíme u ohýnku u řeky v údolí pod největší přehradou v Rumunsku. Je tu klidná a hlubší voda, tak dáváme v říčce koupel. Na vrcholu skály nad námi
je hrad Poienar, který postavil kdo jiný než hrabě Drákula - ráno před odjezdem tam máme výšlap. Dnes v poledne jsme vyjeli na nahoru na Fagaraš 2050 mnm - celý byl v mracích, tak nám
celá obědová pauza pod nejvyšším vrcholem Rumunska - Moldoveanu propršela. Ale celá cesta je moc pěkná - ty serpetiny jsou jedinečné, tak nám to tolik nevadilo.
|
23.7. |
Prší a prší. Dnes jsme byli celý den v autě, mimo nákupu v Penny Marketu a oběda v restauraci ve městě. Dopoledne jsme si po šotolinových cestách na severu projeli spoustu místních
vesniček. V poledne jsme se vydali na jih - za lepším počasím. Odpoledne, jak jsme se přesouvali na jih, se trochu vyčasilo, zdá se, že jsme dešti ujeli. Míříme na Fagaraš, máme to ještě 150 km,
ale zakempovali jsme na takovém "platu" nad potokem vedle pšeničného pole a právě večeříme - máme pěkný výhled :-).
|
22.7. |
20.00 hod. - Tak to dnes dopadlo "po rumunsku" - sedíme v hotelu Dracula v baru ve věži - jsme po bifteku, který jsme měli k večeři a právě nesou "startovací" cuiku před večerní párty.
Celý den nám pršelo, když jsme vyjeli na hřeben, tak jsme se dostali do mraků. Po 30 minutách klouzavé jízdy za husté mlhy, deště a silného větru po travnatém hřebenu jsem zavelel
k obrátce, sjeli jsme zpět do údolí a přes tradiční rumunské vesničky jsme se přesunuli sem, k Drákulovi - je tu teplo, pohoda, tak povídáme a povídáme a ještě tady v baru asi povídat budeme...:-
|
22.7. |
Je ráno a prší :-( - klasické rumunské letní sychravo. Vyrážíme na nejhezčí hřeben severních rumunských Karpat.
|
21.7. |
20.00 hod. - Výjezd na hřeben se všem tak líbil, že dolu si všichni odhlasovali "Horší za to delší cestu" - vydali jsme se tedy po cestě, no spíše potokem přímo dolů. Po kamenech
redukovaná jedna a po 2 hodinách jsme dole, měli jsme tam trochu zdržování s organizační Toyotou, ale 7 lidí na pravém prahu vyvážili doleva nakloněnou Toyotu tak, že jsem ten
strom nakonec tím zrcátkem o 2 cm skutečně minul :-). Pak jsem o kámen ohnul ráfek, až odskočila guma, což sekyra takzvaným "kováním za studena" rychle vyřešila. Tahle cesta
dolů je technická a skutečně moc pěkná. Odpoledne jsme měli přesun po silnici až do hlubokého údolí, kde jsme přímo na místě kempu u potoka, kde teď jsme ještě tahali Tuarega
z bahna, ve kterém skončil celou přední nápravou, když chtěl dojet až do cípu louky - bylo to trochu vlhčí a málo dul - na kurtě za Patrolem šel ale ven v pohodě :-). Je večer a honí
se mraky, dnes bylo opět nádherně, snad počasí vydrží. Technika maká, všichni zdravíme domů.
|
21.7. |
Dopoledne jsme měli o zábavu postaráno, jarní voda trochu vymlela "bobovou dráhu" z hřebene dolu, tak přišla ke slovu motor. pila a cestářské práce - museli jsme vyházet kamením díru
v cestě. Teď vyjíždíme na můj moc oblíbený hřeben - zelené pastviny, výhledy až na vzdálený obzor, cesta je trochu vlhčí a dobrá. Je tu nová salaš a spoustu ovcí.
|
20.7. |
22.00 hod. - Uf, tak jsme dorazili do hotelu - ubytování v poho, večeři jsme nestihli, takže "postačí" udělat si "prkýnko" :-) - máme sebou spoustu klobásek a sýrů na studenou kuchyni pro každý
den v průběhu ježdění. Je toho dost, snad to všichni sníme. Cuika na uvítanou a jdeme do hajan, zítra nám to začne.
|
20.7. |
20.00 hod. - Po ranní "orbě" jsme dali oběd na holém hřebenu u vysílačů - první panoramata, defekt na Patrolu jsme vyřešili jedním knotem, bylo krásné počasí - slunce, jasno, všude
spousta sběračů borůvek a hub. Z hřebenu jsme pak jeli dlouho pohodovou šotolinu skrze lesy - posouváme se na východ podle plánu. V podvečer jsme vyjeli bukovým lesem na další hřeben,
před konečným výjezdem na hřeben jsme měli krátky prudší, ale pohodový výjezd - trošičku adrenalinku tam bylo :-). Před západem slunce jsme vyjeli až na nejvyšší vrchol tohoto hřebenu
s výhledem kolem dokola na tu krásu! Teď kempujeme v sedle pod vrcholem, dáváme si večeři a opět ohýnek.
|
20.7. |
Ráno cvičný offroudek - okruh přez vedlejší hřeben kolem skal s výhledem na Baja Mare. Za poslední roky, co jsme tu nejeli ten vykácený svah trochu zarostl bukovým náletem, tak
to tu vypadá úplně jinak a cesty zmizely - dolů na cestu tedy sjíždíme potokem :-) - paráda - na pohodu :-).
|
19.7. |
Dnes jsme zdolali na jeden zátah 950 km. Kempujeme u BajaMare v lese na krásné vyhlídce na místní doly - konečně jsme tu. Tentokrát jedeme "poznávačku" po Rumunsku, tak nás čeká
spousta kilometrů. Doufejme, že nám vyjde počasí, teď je nádherný večer, udělali jsme spoustu dřeva, tak sedíme u ohně a užíváme první večer.
|